Sága přepisu dětských knih od Roalda Dahla má (digitální) pokračování.
Milí čtenáři, dost možná jste to už zaznamenali v médiích: vydavatelství Puffin Books, které publikuje dětské knihy anglického spisovatele Roalda Dahla (zemřel roku 1990), nechalo jeho díla přepsat tak, aby vyhovovala moderním představám o citlivosti. Práce se ujala neziskovka Inclusive Minds, která vzala svoji tolerantní sekyru na pojmy jako “tlustý” – zrovna v povídce, která se celá točí kolem obžerství hlavního hrdiny! – nebo “plešatý”. Dokonce ani slepice nesmějí už nadále být “hloupé”. (Úplně vidím to shromáždění wyandotek, jak souhlasně přikyvuje a pokdákává spokojeností nad bořením stereotypů, které jim až dosud zabraňovaly jít na Harvard.)
Tento akt kulturního vandalismu byl natolik křiklavý, že ani v Guardianu, kde jinak neznají žádného nepřítele na levici, jej nemohli vysloveně pochválit. Vydavatelství také pod tlakem negativní zpětné vazby malinko couvlo a oznámilo, že kromě vykleštěné verze bude i nadále vydávat také původní podoby Dahlových knih: “Čtenáři si budou moci vybrat, které verzi dávají přednost.”
Leč velké korporáty, to jsou dokonalí psychopati, a lhaní či překrucování skutečnosti jim nedělá žádný morální problém. A inkluzivní vlk se zjevně nenažral dost, protože pouhých pár dní po tomto prohlášení se Puffin Books dopustily něčeho, co je s těmito slovy v přímém rozporu, respektive z nich dělá parodii sebe sama: začaly přepisovat na dálku již zakoupené Dahlovy e-knihy ve čtečkách koncových zákazníků-čtenářů. (Celý text článku na internetovém archivu.) Prostě pokud jste si pořídili starší verzi, najednou vám tam nalezla ta nová, řádně zinkluzivněná, a ta stará je fuč. Simsalabim, magie moderního digitálního světa. Nebo spíš černokněžnictví. Vždycky jsme byli ve válce s Eastasií.
Zde si jej můžete přečíst celý: https://kechlibar.net/2023/03/04/malinko-vam-to-tady-prepiseme/